Smrk

Jo, dostala jsem se až na vrchol. Jo, sama bych došla tak do poloviny. Jo, kámoš mě doslova táhl nahoru. Jo, potřebovala jsem pomoct. Ale jo, sakra, vyšla jsem to! Smrk je asi tak nejblbější hrouda, na kterou kdy má noha vkročila. Dojít na vrchol je skutečně nepříjemné, a teď v zimě bych tam klidně uvítala horolezecké náčiní. V létě bych tam ani náhodou nešla, protože si nedovedu představit cestu dolů. Teď jsme po prdeli sjeli polovinu - a byla to sranda, škoda, že jsme neměli lopaty nebo boby. Byli jsme jen čtyři a já jsem za to ráda, neboť aspoň tolik lidí nevidělo mé selhání.
Dneska jdu na oslavu spolužákových narozenin. Původně jsem si myslela, že nepůjdu, neboť jsem jaksi ve finanční tísni. Ale nakonec je to oukej. V neděli ráno jedu k taťkovi. Asi jsem koupila bráškovi (nevlastnímu, vlastně ani kapku krve se mnou nemá společnou) puzzle s moc velkými dílky. Jenže já to nedokážu odhadnout. Snad si to nebude vykládat nějak blbě. Uvědomila jsem si to ale až teď a to je pozdě to nějak vyměnit. Blbec, blbec, blbec. To jsem já.
Prý jsem neurotik. 3.3. se to ukáže na mém EEG. Oujé.