středa 30. ledna 2008

Why?

Proč nás musejí opouštět lidé, na kterých nám tak hodně záleží? Proč náš život neopouštějí jen lidé, které nemáme rádi? A proč mám pocit, že mě obzvlášť? To je ale asi jen můj pocit..

Určitě to znáte > ten pocit, to vědomí, že máte nejlepší kamarádku (nebo kamaráda, samozřejmě). Člověka, na kterého se můžete kdykoliv spolehnout a jemu nevadí, že to děláte. Člověka, který vám nelže, ale jen zpříjemňuje okolnosti. Člověka, který je pro nás tak důležitý, je pro nás oporou stejně jako my pro něj. Mluvím o přátelství..
(Tu fotku jsem teď našla na libimku.. Ani jsem nevěděla, že tam ještě je.. Je to starší fotka, asi půl - tři čtvrtě roku..)

Já mám takovou "kemo".. Chodí se mnou do třídy. Ve skutečnosti už bych asi měla říct chodila. Protože zítra si dojde pro vysvědčení a 'adios', bude na jiné škole. Vím, že tímhle to neskončí. Ale taky vím, že to už nebude ono, nebude to stejné jako dříve. Doufám, že se ještě dále budeme vídat. Musíme. Horší část toho je, že na sebe budeme mít méně, daleko méně času.
A taky se netěším na ty chvíle, kdy budu ve škole, a nebudu moct říct "Kiki, prosím Tě, víš že mi tvoje zpívání nevadí, ale musíš zpívat když jdeme plnou chodbou?!" a ona se usměje a zpívá dál. Nebo až budu říkat nějaké svoje poznámky k tomu, co někdo říká, a nikdo už je neuslyší.. Anebo nepochopí. A taky to, jak se nějakému slovnímu spojení spolu smějeme..
Bude mi chybět způsob a styl jakým vkráčí do napůl zaplněné třídy. A taky to, jak si na nějaký papír napíše nějaký anglicky nebo francouzský citát, který zrovna objevila, nebo jak si začne zničehonic psát text písničky, která jí zrovna hraje v hlavě (a kterou si i většinou zpívá). Tohle všechno, a daleko, daleko více mi bude chybět z toho, co dělala snad jen ve škole..

Nikdy nezapomenu na to, jak jsme spolu byly kupovat sluchátka.. A stály u handsfree do mobilu a přišel nějaký brigádník se slovy "Nepotřebujete pomoct?" my si myslely, že si z nás dělá srandu, když si myslí, že neumíme vybrat sluchátka a tak odpověděly "Ne.." Po zaplacení a roztrhání obalu Kiki zjistila, že to má jen jedno sluchátko a že to je handsfree a ne tolik chtěné sluchátka do "trosky"..

Vím, že tohle si Kiki snad nikdy nepřečte. Nezná to tady, blogům moc nefandí. Moc doufám, že na mě nezapomene a že se nadále budeme vídat..

Omlouvám se všem za tak dlouhý a pro ty co Kiki neznají určitě nudný článek. Jen jsem se chtěla vypsat.

7 komentářů:

  1. mno..tak to je smutný ...... ty jo .. nevim co napsat.. určo je to hrozný najednou přijít o nej kamošku .. s kerou si dřív trávila každou chvili ... njn........ :-( to mě mrzí..ale určo se budete občas vídat a najdeš si jinou super kamošku .....a prostě občas člověk se musi s nějakejma lidma rozloučit..ale za to pozná nový jiný .. uvidiš...časem to bude zas fajn :))

    OdpovědětVymazat
  2. Jo mě bude Kiki taky moc chybět.. taky nevím co bych ti měla napsat... ale určitě se bude Kiki stýskat víc než tobě a bude za tebou chodit každý den ;) musíme být optimisti... Potom to zase bude fajn...

    OdpovědětVymazat
  3. Jo mě bude Kiki taky moc chybět.. taky nevím co bych ti měla napsat... ale určitě se bude Kiki stýskat víc než tobě a bude za tebou chodit každý den ;) musíme být optimisti... Potom to zase bude fajn...

    OdpovědětVymazat
  4. Já vím kde je ta škola kde přestupuje :( vůbec jí to nezávidím je to příšerná škola :-/ teda ma blbou povest ze tam chodi sprti atd..
    Ale asi to nebude pravda kdyz tam jde Krista..

    OdpovědětVymazat
  5. Jj tohle je hodne blbý... nwm co bych delala kdyby se mi stalo to samy.. ale reknu ti.. treba az se zase uwidite budete mnohem lepsi kamosky protoze proste si budete moct powidat i o skole a ty ji budes rikat co se tam deje a tak... newes hlawu... casem to proste prejde a drzim ti palce =o** <33

    OdpovědětVymazat
  6. jo to mě napadlo jako první... to je smutný.... já článek přečetla celej.. a u pročítání posledního vět se mi skoro chtělo brečet.. Vím, i když ne z vlastní zkušenosti, že ztráta úplně nejlepší kamarádky musí strašně bolet.... Já se se svojí nejlepší kamarádkou vídám tak maximálně 3x týdně, chodí na úplně jinou školu a bývme společně většinou celý středeční odpoledne a když se poštěstí tak i hodinku v pondělí a chvíli z odpoledne i ve čtvrtek... Na celej víkend ona jezdí pokaždý na chalupu, takže je úplně minimální šance, že bychom mohly jít třeba na kolečkový brusle nebo třeba v sobotu večer do kina... A právě kvůli tomuhle si jí možná vážim ještě víc, než kdybychom spolu chodily do třídy a vídaly se téměř denně... O to víc se na ní potom těšim a užíváme si ty společné chvíle, protože nás poměrně děsí zkutečnost, že já budu za dva roky na střední třičtvrtě hodiny cesty busem odsud... :(
    XXXXXXXXXXXXXXXXXXX
    Buď silná a držim palce... :-*

    OdpovědětVymazat
  7. Krista mi bude taky strašně chybět... Ona je prostě jedinečná a NIKDO na světě není jako ona...

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Tvůj komentář :)