Sedím v autě. Je docela šero nebo tma. Řídí můj strejda, jehož řidičským schopnostem nevěřím. V hloubi mysli se mi vybavuje vzpomínka, že hodně dlouho neměl řidičák. Rychlost dosahuje 90 km/h ve městě. Kličkujeme mezi auty. Necítím se bezpečně, ani trochu. U křižovatky poblíž SPORT ARÉNY najel na zpomalovací pruh a v té rychlosti (ten tachometr určitě lže) nám to pěkně zkřivilo trajekotrii dráhy. Prosím ho, aby zpomalil. Mamka a sestra se na mě zle dívají, vždyť přece umí řídit a hlavně hrozně spěchá na nějaký pohovor. Tisknu se do sedačky a v tichosti se modlím. Zavírám oči a jenom cítím, jak se mnou to auto lomcuje.
Druhý neklidný sen během týdne. Není to vyložená noční můra (nekřičela jsem ani jednou), ale vzbudila jsem se pěkně vystresovaná. Strejda nemá řidičák a ani auto.
Myslim,ze Freud vravel, ze sen vzdy ukazuje po com naozaj tuzime...ale v zmysle, ze kvoli strachu ti tento sen ukazuje, ze tuzis spomalit...mozno v zivote a tak, ale nevies ako by to zobrali ludia vokol teba...ale....ktovie...ja freuda vlastne nemusim:D
OdpovědětVymazatZajímavé. Něco to do sebe má.
VymazatTo je možné.. a taky se říká, že se ti zdá o tom, po čem toužíš, čeho se bojíš.. a tu třetí možnost si nepamatuju. Ale vždy se nám zdají sny s někým, koho jsme už někdy viděli nebo je známe.
Vymazat