Hledání ztraceného času?

Mám za sebou více jak polovinu svých nejdelších prázdnin a ráda bych se ohlédla za tím, jak jsem je zatím strávila.

Pár dní, tak třetinu (?) jsem strávila v práci. Častěji jsem vařila. Nějaké dny jsem strávila pobíháním po Brně nebo po Praze kvůli VŠ nebo kvůli bytu. Hodně času jsem trávila se svým přítelem, ať doma, tak venku, i když často jsme nedělali to, co jsme si slíbili, že budeme dělat "po maturitě" (návštěva U6, častější chození na squash - kdy jsme sakra byli naposledy?).

Taky jsem byla na pár výletech (dva?:D), které jsem si moc užila a vždycky si říkám, že je chci co nejdříve zopakovat, ale čas tak nějak plyne kolem mě a já zase nestíhám.

Někdy jsem pohlídala sovu mladší sestru, ale to byl asi jen jeden prodloužený víkend. Byla jsem u babičky a dědy na chatě. Byla jsem asi dva nebo tři dny u taťky, kde jsem si užívala plnými doušky toho, že mám volno, četla si, válela se, sbírala rybíz nebo hledala hřiby.

Na začátku prázdnin jsem si byla taky párkrát sednout se svými nyní už bývalými spolužáky. Snažím se taky obecně více zapojit do běhu domácnosti, protože někdy mám pocit, že více pomáhám u cizích, než u nás a cítím se kvůli toho provinile.

Taky někdy čtu nebo se snažím vyvinout nějakou pohybovou aktivitu - to však čím dál tím méně...

Pár dní jsem strávila i prostým bytím, kdy jsem nedělala nic zajímavého, jen odpočívala... Zatím jsem za celé prázdniny nebyla nemocná, i když mě už někdy zastihlo pobolívání v krku.

A to je, bohužel, všechno. Naštěstí ty nejvíce vzrušující dva týdny mě ještě čekají - poslední týden v srpnu jedu na cosi, co se nazývá exercicie a jedná se o jakousi duchovní obnovu. Nebudu to vysvětlovat, někdo to možná zná, ale myslím, že spíše ne. A první týden v září jedu s přítelem, jeho bratrem a bratrovou přítelkyní do Rakouských Alp. Zkusíme feraty i nějakou hřebenovku.