Cizí příběh

Víte, myslím, že celkem hodně čtu i koukám na filmy/seriály a tak mě často mnoho příběhů zaujme, začnu srovnávat, chtít něco jiného. Cítím se pak, že nic neumím, v ničem nevynikám, jsem průměrná a v mnoha věcech bych si přála být jiná, na chvíli, na okamžik.

Je ale jen na mě, co s tím udělám, jestli se budu dál uzavírat, nebo budu žít, jak chci. Právě teď mi nastává největší změna.

Občas si říkám, že nejsem dobrá dcera, že nemám s mamkou takový vztah, jaký občas závidím těm fiktivním lidem. Jsem uzavřená, často protivná, neposlouchám tak pečlivě, jak bych chtěla.

Je toho víc. Ale je to na mě. Chci se přestat srovnávat, budu šťastná, protože se mám moc dobře. Můžu směřovat k lepšímu, ale ne se závistí. Prostě jen proto, že to lepší je dosažitelné...