..ale někdy to není dost. Většinou.
Postřehy dnešního dne:
- Začíná mi lézt na nervy kámoška se svým věčným optimismem a i tím, jak mluví. Připadám si strašně.
- Vždycky, když mám na sobě modrý svetřík, který jsem měla na jedné "akci", tak potkám jednoho (nebo více) z té trojice, kteří na té "akci" byli a mluvím s nimi (nebo mě aspoň pozdraví). Když ho nemám, tak jsem víc neviditelná.
- Vybrat dárek pro kámošku nakonec nebylo tak těžké, jak jsem si myslela.
- Dobrými skutky si vynahrazuji to, jak jsem na všechny v poslední době hnusná.
- Konečně se osamostatňuji v některých věcech, v kterých jsem toho dřív nebyla schopná.
- Jsou to už čtyři měsíce.
- Štvu už i sama sebe.
:) díky, ten knoflík se mi líbí taky
OdpovědětVymazatno musím říct, že mě taky teď kámoška taky pěkně štve a nedokáží říct, co to přesně způsobuje, taky je furt optimistická (a kolik smajlíků pošle v jedné krátké icq zprávě:/) a její kecy mě žerou..
a štvu samu sebe, protože jsem taky nějaká nervní a všichni mě štvou i já sebe, už abych měla aspoň premenstruašní syndrom za sebou, bo mám pocit, že někdy puknu... co jsi koupila svoji kámošce?
jů;)
OdpovědětVymazatNevím, co k tomuhle napsat, protože neznám souvislosti.. Vydrž a nevzdávej se [jediné co mě napadá].. Jinak co se týče toho "new" weblogu, ještě pořád jsem se nedostal k tvorbě designu... Ale až bude design, budou i články. + Možná teď během týdne napíšu několik článku na crystal :).
OdpovědětVymazat