Svědomí bylo propuštěno

Jeden večer jsem si hrála na to, že nemám tak přísně svědomí a dopadlo to katastrofálně. Svědomí je to, co mě drží na uzdě.

Nehodlám psát o tom, jak dopadl vysvědčení. Dopadlo nespravedlivě, ale dobře pro mě. I když oslovení "šprt" se zas po nějakou dobu nezbavím. Ale gratuloval mi předseda studentské rady a jeho kámoš, to už je přece něco!:D 

Ráda bych tu toho napsala tolik, ale nemůžu. Asi to nechám na jindy, až se nebudu tak stydět za to, co jsem udělala. Jestli ta doba ovšem někdy přijde. 

Můžu vám říct, že od čtvrtka večera mi je blbě (ale dnes už z jiného důvodu, pro změnu). Ze skvělé nálady jsem se propadla do jedné z nejhorších špatných nálad. Říkala jsem věci, které jsem říkat asi neměla. Konec.