Půlkolona

Čtvrtek byl pro mě v podstatě přelomový den. Měly nám být vráceny písemky z matiky, o kterých jsem si myslela, že dopadly vážně špatně, měli jsme psát z fyziky a možná i z chemie. A pak jsem měla běžet domů, rychle se připravit a jít na půlkolonu.
Když nám byly vráceny teda ty písemky, moje nálada se neskutečně zvedla, protože jsem zjistila, že mi profesorka u některých příkladů uznala postup a že jsem jeden měla dobře a ona ten výsledek, který říkala, měla špatně. Náramně mě to potěšilo, protože jsem dostala 1-2, v což jsem vůbec po napsání té písemky nedoufala. Fyzika byla překvapivě až moc lehounká, a chemie, jelikož chybělo moc lidí, byla v pohodě, nepsali jsme.
Doma jsem se rychle nachystala na půlkolonu, nestíhala jsem, a navíc kluk, který tam šel se ségrou a který mě tam měl také odvézt, přijel pozdě (měla jsem tam být už v půl a on těsně před půl vyjížděl z domu) a já z toho byla děsně nervozní. V Akordu jsem zjistila, že mám stejné šaty jako dvě jiné holky a bylo to trochu trapné. Tancování - dokonce i polka - dopadla překvapivě dobře, teda aspoň poprvé, podruhé když jsme my kurzisté tančili, už jsem to začala kazit. Ale v tu chvíli mi to bylo fuk.
Zbytek půlkolony jsem byla v podstatě pořád s tím klukem, s kterým jdu do těch tanečních (znovu) příští rok. Ségra se někam ztratila a povedlo se jí mě před pár lidmi ze školy malinko ztrapnit, ale s tím nic neudělám. Když jsem byla s ním, tak jsem vůbec nevěděla, co dělají holky, s kterýma jsem tam byla, takže jsem dneska zírala, co všechno se dělo.
Všechny tančily s více lidma, já jen se svým nynějším tanečním partnerem a budoucím :) A vůbec mě to nemrzí, bylo to naopak skvělé. A když si to ještě nerozmyslel, to jestli se mnou půjde, tak je to přímo dokonalé.
Na konci půlkolony jsem zažila nejkrásnější ploužák, a o tom bych dovedla vyprávět hodiny :)

Abych to shrnula, moje půlkolona nedopadla špatně, jak jsem se obávala, a jelikož jsem předem počítala se zklamáním, jsem z ní skutečně nadšená :)