Viděla jsem to jasně před očima, ty situace, kdy tohle cítím - třeba jdu ze školy, šťastná, že je konec, bavím se s kámoškama, ale něco uvnitř, mě hlodá. Uvědomuji si, že všechno není ok, a prostě si ten krásný okamžik nedokážu správně užít. To se mi vlastně stává téměř stále, že si nedokážu nějaký okamžik správně užít a něco ve mně hlodá. Občas se najdou chvilky, kdy jsem fakt absolutně šťastná, vím, že se to nějak zvládne. A kdyby ne, tak co? Jenže většinou jsou tu pochyby, že to nezvládnu, zklamu a tak dále.
Tenhle týden jsem se dokonce ani netěšila na víkend. Znamená to, že se budu muset učit. Chemie - termochemie a reakční kinetika. Minulý víkend jsem byla "v klidu", většina známek uzavřena.. ale teď to zase znovu začne.. a taky jsem byla v klidu, protože jsem nevěděla, že budu zkoušená z matiky :D Ale to jsem zvládla ;)
Jsem stále nachlazená. Bolest v krku už ustoupila, zbývá mi jen rýma. Potvora. Zítra jedu k taťkovi, snad Kajku nenakazím. Nevím, jestli mám u taťky přespávat nebo ne. Jestli jo, tak mě v neděli odveze domů. Ale fakt nevím.
↑ Autor pictu (vím, ten pict nemá moc společného s článkem, ale mě se strašně líbí :P)
Obrázek je zajímavej. :) asi to tak má někdy každý, že na svoji vnější stranu je všechno v pohodě, všechno si užívá ale vevnitř, nás něco nahlodává, něco co nám to trochu kazí... nejsi v tom jediná :) :-*
OdpovědětVymazattak tu rozpolcenost jak rikas mam taky nekdy.... to jo uplne jak si to popsala taky to tak nekdy v sobe proste cejtim..ale nejde to si to uzit poradne.neco ve me me hloooda... divny pocit. . jinak vikend si uzij..uceni bude hruza.ale to daas :)))) mej se fajne..pictik uzasnej .... papapap :-**
OdpovědětVymazatto tak trochu znám..Dycky třeba, když už je škola za mnou a přde mnou bezstarostná sobota tak se chvilku cítím štastně, ale třeba občas si vzpomenu na kluka, který se mi líbí a je mi líto, že ho uvidím až v pondělí(dlouhá doba, že:D)tak pak už sem trošku smutnější, ale pořád štasná:)
OdpovědětVymazat