Jak pár slov dokáže zhoršit náladu

V noci byla pořádná bouřka, že?:D I když já bych o tom asi nevěděla, kdyby mě ségra nevzbudila. Jí totiž ta bouřka vzbudila.
Dnešek začínal docela slibně. Poměrně málo učení a sluníčko zase vysvitlo. Měla jsem v plánu jít akorát někam s taťkou, na nějakou zmrzku nebo tak. Taky že jsem šla. Povídali jsme si o jeho vojně - mám totiž spolužáka, jehož otec byl s mým taťkou na vojně (svět je fakt malý), a tak podobně. Pak přišla řeč na babičku a dědu. Musela bych toho napsat hodně, jít hodně do minulosti abych vám to objasnila, ale prostě mi to zkazilo náladu. To, co děda jednou řekl taťkovi. I když vlastně za to můžu i já se ségrou.. Ale když my se tam občas necítíme, tak jak tam můžeme chodit daleko častěji? Pravda, už jsem tam u nich dlouho nebyla.. A sama si připadám jak "socka", když jsem tam jen o Vánocích a narozeninách.. A na jednu stranu je chápu.. Já bych se k nim ale občas i stavila, kdyby se mi i oni ozvali.. Jenže když volám jen já nebo ségra, jestli můžeme přijít.. Navíc ještě domluvit dobu, kdy má čas ségra, oni i já, to je fakt horor. Se ségrou obě chodíme do školy, takže jsou dopoledne naprosto zabitá, oni jsou zase většinou o víkendu na chatě.. No, to je fuk. Nesmím se tím zabývat. Nebo se asi zblázním.
Mějte se hezky, užívejte 1.červen, pa :)