Pondělí, když je nás ve škole málo..

Dost, ale opravdu hodně, lidí bylo dneska na výletě ("exkurzi") v Osvětimi. Já tam nejela, takže jsem byla mezi tou druhou polovinou, která zůstala doma. Byli jsme spojeni s kvartou - jich mělo být totiž jen pět, ale přišla jen jedna holka. A ta je taková menší, takže vypadala, jako by patřila přímo k nám...:D Díky timu, že tolik lidí chybělo jsme neprobírali nic extra nového, což je super.
V nábožku jsme vedli takovou docela zajímavou diskusi. Většinou se nezapojuju, já jako nevěřící k tomu nemám co říct, ale tohle bylo zajímavé. Bavili jsme se o apokalypse a o "Novém světě".
Prý, že Bůh stvoří vše jinak a lépe, nebude bolest ani zármutek. Tohle byla chvíle, kdy jsem se přihlásila. Pokud člověk bude člověkem, vždy někomu (třeba nevědomky) ublíží. Prý Bůh udělá všechny lidi dobré, bez těch pšatných vlastností, různost bude vnímaná jako skvělá věc. Samozřejmě, originalita je fajn, naprosto úžasná věc, ale když je každý jiný, tak každý vnímá jiné meze toho, co je dobré a co už zlé. Prý by tahle "mez" byla přesně určena a tím by jí žádný člověk neporušil.
Pak jsme se bavili ještě o exorcismu. U toho mě zajímá, kdy ti exorcisti poznají, odkdy je člověk posedlý ďáblem a kdy je "prostě zlý".. Víte, mě to přijde docela obohacující takhle se bavit s věřícími lidmi, pokud vám jejich názor ortodoxně nevtloukají, jen vám to ukazují z jiné perpektivy. Chápete, co myslím, že jo?:)
Zapomněla jsem se zmínit, jsem ostříhaná. Mám to konečně tkaové lehčí (normálně mám docela husté vlasy) a o dost kratší mi to přijde.. Nejsem na to zvyklá :D Ale alespoň nějaká změna..:D:)