Jsem číslo na třech různých... institucích?
Proto pro mě platí jednoduché rovnice...
Moje UČO = já (VŠ)
Moje ID = já (brigáda)
Moje Uživatelské jméno = já (banka)
Jsem zvědavá, jestli tyhle čísla, až je přestanu používat, vytěsním z hlavy. Nebo je mám neustálým opakováním pevně vryté? Každopádně pro mě představují různé stránky mé identity.
A proto si hrozně vážím toho, když mě někdo osloví jménem. Mám to ráda. Jména jsou pěkná. Překvapivě moje jméno je jedna z mála věcí, které se mi na mě líbí. Líbí se mi, když někdo, koho znám, jde proti mně a řekne pozdrav se jménem. Najednou mě naladí na jinou vlnu, cítím se spřízněněji.
Líbí se vám vaše jméno?
Také nám říkali, že na VŠ budeme nikým, jen čísla v databázi, ale podobně jako si myslím, že to je pravda jen do určité míry. Na některém z vyučujících je vidět, že jsme pro něj jen čísla, co si nespojuje s tvářemi, ale další se o nás zajímá a jsme pro něj lidé...
OdpovědětVymazatMé jméno se mi líbí a líbí se mi, když si každý z mých přátel najde jedinečný způsob jak mě oslovovat - nebo když alespoň respektují oblíbenou variantu mého jména a nepoužívají to, co mě rozčiluje :) A když mi někdo řekne jménem je to opravdu hezké, osobní.
Záleží opravdu na učiteli, když nějakého máme víckrát, tak i snahu má, ale většinou jeví nezájem.
OdpovědětVymazatTaky mě potěší, když si někdo zapamatuje moje jméno nebo si mě odněkud pamatuje (i když mám trochu pochybnosti - proč si mě vlastně pamatuje - aby to nebylo z blbýho důvodu :D)
OdpovědětVymazatJména jsou strašně super. Někdy to působí divně, když někomu píšu třeba jen smsku a jméno do začátku vecpu. Je to pro mě osobnější. Že to není nacvakaná smska pro deset lidí, ale jednoho. Na VŠ mě naštěstí číslem neoslovují - je nás na oboru tak prachmizerně málo, že nás znají už úplně všichni (takové velmi rodinné - což u průšvihu je fakt průšvih ;-))
OdpovědětVymazatAle čísel mám v hlavě... Přihlašování do knihovny, učo, banka, jiné přihlašovací údaje, číslo ze střední školy... :-D