pondělí 2. března 2015

Jak se vám líbí?

Myslím, že jste si toho už všimli, protože je to jeden z mých nejčastěji řešených problémů.

Víte, moje slabina je, že se často posuzuji podle toho, jak mě vidí ostatní a proto když cokoliv udělám, tak se poté dlouho mučím tím, jestli jsem učinila správně, zdali nebudu vypadat tak či onak a co si kdo pomyslí... Poté se do problému úplně zažeru a začnu jej řešit minimálně se třemi dalšími lidmi, od kterých čekám, že mě uklidní a potvrdí mi, že jsem neudělala nic špatně. Neumím spoléhat na svůj úsudek a asi těžko nesu zodpovědnost (možná je v tom zakopaný pes - zodpovědnost-následek). Neb

Řešení? Snažím se vždycky si uvědomit, že mnoho lidí trápí to samé (tedy jak je ostatní vnímají), co mě a tedy nemají čas se zabývat přemýšlením nad činy ostatních, nad tím, aby je soudili. Další skupina lidí je tolerantní a nezabývají se maličkostmi, které ostatní dělají špatně. No a poslední skupina, která to může řešit, jsou lidé, kteří chtějí na ostatních vidět jen chyby, aby je mohli kritizovat, a takovými lidmi se já přeci nechci zabývat.
Dalším krokem je začít umět lépe nést zodpovědnost za své chování, což je ale něco, na čem musím pracovat dlouhodoběji.

6 komentářů:

  1. Mell, taky se hodně nechávám ovlivňovat okolím,ačkoli sama nechci. Neumím s tím bojovat neumím se tomu bráni a nevím co s tím mám dělat.
    Teď třeba řeším to bydlení, jsem na jednom "bydlícím" webu, je to takové forum no něco jako fb,ale zaměřeno na bydlení,stavění, reknostrukce... vždy když tam něco dám, z čehož jsem naprosto nadšená a někdo tam dá ošklivý komentář, nebo komentář s názorem který je opačný než ten můj, hodně mě to zvyklá a už si tou věcí nejsem tak jistá. A přitom já budu v tom domě žít, já se v tom cítím dobře, tak co je mi po lidech z internetu,nic. Ale ten pocit no. Že jsem názorově a stylově úplně mimo, úplně out.

    OdpovědětVymazat
  2. Vždy som závidela ľuďom ktorý neriešia názor ostatných a robia to čo chcu oni. Aj ja stále riešim čo nato povedia ostatní atd atd. Napríklad už len ked som v obchode a páči sa mi nejaké oblečenie ale nekupim si ho pretože sa bojím čo nanho povedia ostatní (ak je nejaké iné, výrazné)
    Treba natom pracovať a prijať zodpovednosť za svoje chovanie.
    Ja ti v tom budem držať rozhodne palce.

    OdpovědětVymazat
  3. Taky mám takovýhle problém. Popravdě řečeno ani ale nevěřím lidem, kteří tvrdí, že si z názoru druhých nic nedělají a že jim na něm nezáleží. Myslím si, že všem nám alespoň trochu záleží na tom, abychom byli kladně přijatí či kladně ohodnocení společností nebo druhými lidmi.

    OdpovědětVymazat
  4. Až ve svém věku jsem se konečně dopracovala k tomu, že kašlu na to, co si myslí ostatní, takže chápu, jak ti je. Vydrž, jednou bude líp.

    OdpovědětVymazat
  5. Uvažuju, zda řešíme stejný "problém", anebo je jádro věci jinde. Z tvého článku jsem to pojala tak, že si myslíš, že máš problém přejímat zodpovědnost za své činy a proto řešíš, jak se k tomu postaví okolí atd.
    Já svá rozhodnutí a chování taky hodně řeším a analyzuju, ale nemyslím si, že bych měla problém přebrat za to zodpovědnost a postavit se za to, co jsem udělala, spíš mám obavy, že tím někomu ublížím, že si někdo mé chování vyloží ve špatném světle apod. Ale asi je nejlepší být (svým způsobem) sobecká a jednat podle svého uvážené a ke své spokojenosti, protože na mě se také nikdo neohlíží a neřeší, zda tím či oním činem mi neublíží...

    OdpovědětVymazat
  6. To máme dost podobné, ale nebojím se odpovědnosti. Jsi na dobré cestě, když s tím chceš pracovat, tak ať se daří!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Tvůj komentář :)