Víte, možná vám to bude připadat zvláštní, ale já, člověk snažící se tvořit smysluplné články na svůj blog, mám panickou hrůzu ze slohu. Ano, neumím psát sloh. Mám vždy dojem, že mé práce nemají hlavu a patu, že nepoužívám obrazné pojmenování, že píšu bláboly.
Po třídním výletu do Prahy (který je v naší škole pojímán jako dějepisná exkurze) máme všichni stvořit sloh na téma "To bych vám přál vidět" v útvaru, jaký si sami zvolíme. Já jsem zvolila líčení, popisuji Strahovskou knihovnu. Ale myslím, že skáču z místa na místo, nepopisuju vše a nejdu do detailů.
Tento sloh se bude pravděpodobně hodnotit nejen z dějepisu, ale také z češtiny a já se vážně bojím.
Ale jak, proboha, napíšu maturitní slohovou práci?!
Neboj. Na slohovky jsem nikdy nebyla dobrá, ale na té matuře tě to nějak podvědomě donutí a musím ti říct, že 4 hodiny mi nestačily a kdyby stačily, tak si stihnu projít hrubky a mohla jsem mít za jedna. Tak se vůbec neboj. Když jsem to zvládla tehdy já, tak ty to dáš levou zadní :)
OdpovědětVymazat