Je zvláštní, že čím déle bydlím ve městě, tím víc chci prchnout na vesnici, do lesa. Vždycky pro mě bylo spíše klišé, že lidé chtěli splynout s přírodou a jen v ní viděli klid. Poslední dobou to mám ale podobně. Tam, kde je čerstvý vzduch, není tam ten šum v městě všudypřítomný, ale klid, tam nalézám pohodu. Raději samota v přírodě, než davy v městě. Ano, v jiném článku jsem opěvovala Ostravu a neříkám, pořád jsem hrdá Ostravačka, ale kdybych měla volit mezi městem a přírodou, nebylo by to tak těžké.
Nedávno jsem byla bruslit na rybníku v lese, a tak jsem byla zase okouzlena. Svítilo sluníčko, led byl úžasný, vzduch voňavý (!!!), a bylo tam zvláštní uklidňující ticho.
Mám i pár fotek, které jsem se zde rozhodla přidat, neboť mi připomínají to... štěstí. Ano, v takových prostorech mě opouští veškerá nervozita, stávám se sebevědomější a klidnější, nemyslím na problémy. Je to pro mě uvolnění.
|
| To zasněžené je taky rybník, jen neodhrnutý. Les, pole. |
 |
| Les, pole, rybník... |
 |
| Odhrnutá část rybníka, po které jsme bruslili. |
 |
| Rozmlžená já. |
Pěkné :)
OdpovědětVymazatnádherné fotky. opravdu
OdpovědětVymazatSouhlasim, mesto je fajn, obcas sem rada, ze tu bydlim, ze mam plno veci skoro "u domu" ...a le proste.. to bydleni na vesnici nebo nekde za mestem na samote..asi do budoucna bych to taky vic brala.. mno katzdopadne, kdybych se mela rozhodnout mezi zitim ve meste v panelaku nebo v domku na venkove, moje volba je jasna :))))
OdpovědětVymazatp.s. krasny fotky MeLLy :)))