Leda ve snu. Ráda bych psala, že mám hodně učení (ani ne) nebo že začínám být nemocná, to by znamenalo, že je všechno v pořádku. Ale není.
Jistě všichni víte, že dnes zemřel Václav Havel. Ani tomu, ačkoliv jsem chtěla napsat pár slov, nebudu věnovat čas. Ano, je to tragédie. Nepopírám.
Jenže před asi pěti minutami mi volala moje babička. Respektive mojí mamce - jenže mamka je v obchodě a nechala mobil doma. (Ať už se vrátí!) Moje prababička, mamčina babička, nějak spadla a je v nemocnici. Už se to myslím někdy stalo, ale vzhledem k jejímu věku se začínám bát. A nevím, co mám dělat. Ani nevím, co přesně s ní je, babička mi nic neřekla - asi ani sama neví, co jí je.
Bojím se o ni. Je to úžasná dáma, která pro nás pro všechny moc znamená. Bojím se o ni, protože mojí babičku by to zničilo.
Blbý den.
Chapu tě.. ja o svoji babicku prisla pred rokem a pul a do dneska se z toho nemuzu vzpamatovat.. byla pro me asi nejlepsi kamaradkou, a nejak proste, je to hrozny, vim, ze lide umiraji, a umirat budou, a jeste zemre mi tolik blizkych.. ale proste... porad se zamyslim, proc musime umirat.. proc .. !??? :(((
OdpovědětVymazatale urcite to nebude nic vaznyho.doufam moc :)))) :-*
Držím palce, ať to nic není
OdpovědětVymazat