Víte, já skutečně nemám ráda tuto situaci. Musím se přizpůsobovat, protože druhá osoba se přizpůsobit nedokáže. Tedy konkrétněji, musím mít volno nejlépe pořád, protože druhá osoba jej nemá nikdy. Chápu důvody, proč to tak je, takže ani nemůžu být naštvaná, ale přitom bych nejraději křičela a dělala scény, ale vím, že to by nikam nevedlo. Snažím se být racionální, i když mi to moc nejde. Mám v těchto chvílích velice horkou hlavu. A přesto tvrdím, jak je všechno v pohodě. Však bude.
a pak i toho lituji,že jsem si nevybrala tu druhou možnost.Chtěla bych světle béžovou,takové café laté se světlou tapetou,uvidím jak se mi to povede.Mám kamarádku,tento článek je jak šitý na nás dvě.Ona má kluka tudíž neustále nemá čas,a když ona má musím mít i já.také mě to přivádí k šílenství :)
OdpovědětVymazat