čtvrtek 9. prosince 2010

Jedna pětka = žádná pětka

Nevěděla jsem, jak pojmout tento článek, aby zněl optimisticky. Bojím se, že může vyznít ironicky. Ale pokusím se o to.
Psala jsem, že neumím psát fejeton. A po týdnu vám můžu říct, jak hroznou pravdu jsem vyslovila. Dostala jsem svou první skutečnou pětku z nějaké písemky/slohovky. Vlastně myslím, že to je oficiálně skutečně moje první pětka. Měla jsem jednu 4-5, ale to profesorka nepočítala, byla to matika a všichni jsme psali tu písemku znovu. Můj fejeton byl nelogický, nepochopitelný a nevtipný. No co. Jen si říkám, že jsem mohla odevzdat prázdný papír a bojkotovat to od začátku.
Nejhorší pro mě bylo zůstat ve třídě. Prvních pět minut jsem se držela, ale já jsem jedničkářka, sakra, já nedostávám pětky, mě na škole záleží! A vzhledem ke všemu ostatnímu (jak v češtině docela dřu) jsem prostě plakala. Je mi jedno, že se na mě budou spolužáci dívat skrz prsty, když brečím kvůli známce. Dívejte se tak klidně i vy. Já taková ale jsem.
S jedničkou z češtiny na vysvědčení se můžu díky tomu rozloučit. Už se beztak ani nemusím ani snažit. Ne že bych to uměla.
A aby toho nebylo málo, stýská se mi po L. Moc bych si přála, aby se zítra ozval, věřím tomu. Ale bojím se, že se s ním ani o těch Vánocích neuvidím. A to nevím, jak bych zvládla.

6 komentářů:

  1. Naprosto vím, jak to myslíš. Taky když jsem dostala špatnou známku, tak jsem byla z toho špatná a chtělo se mi plakat. A co víc... Byla jsem naštvaná sama na sebe....
    My teda fejeton psali jenom jednou... A já hned věděla, že to není moje parketa a že se to fejetonu asi moc nepodobá... Jenomže učitelka měla asi jiný názor...

    OdpovědětVymazat
  2. To chápu. Taky se snažím vždycky jak můžu, a když najednou dostanu špatnou známku z něčeho, na čem mi opravdu záleží, tak mě to taky mrzí. Nejhorší na tom je to, že se ve mě vždycky něco "zlomí". A nejednou na ten předmět začínám trošku "kašlat". Protože jsem si vsugerovala, že už jsem v tom předmětu stejně ztracená, a jednička to nebude. Ale to špatný. Já to vim. Protože pak vždycky pár dní před vysvědčením makám jak blázen, abych stihla všechno opravdit. Píšu náhradní testy, nechávám se dobrovolně vyzkoušet. A prostě frmol. Tak nevěš hlavu! Jedna pětka nic nezkazí. Snaž se dál. Když učitelka uvidí, že tam máš už dál jenom hezký známky, tak ti určitě i tu jedničku dát může!;)

    OdpovědětVymazat
  3. Chápu to.. Ale víš co? Určitě se ti kvůli tomu známka nezhorší ;o)

    OdpovědětVymazat
  4. J8 vždycky brečela kvůli pětce z matiky,jelikož jsme se vždycky učila jak kretén,ale výsledek žádnej:-/
    Jinak jedna pětka, ti to nezkazí, jelikož když učitelka vidí,že to byla jen náhoda,tak na ni nebude brát ohled:)

    OdpovědětVymazat
  5. chápu tě moc dobře. Postupem času zjištíš, že dvojka na vysvědčení není tak hrozná, potom ti přijde i trojka dobrá (a má to i v názvu). Nakonec si s jednou, dvěma pětkami neděláš hlavu. Už dnes mám pět pětek z matiky a věším se kvůli tomu? Kdysi jsem měl samé jedničky, neuměl jsem pochopit lidi, co dostali za tři. Teď mám trojky já. Když dostaneš svou desátou v řadě přestanou tě zajímat. Mám pět pětek z matiky, dvě z něminy, dvě z fyziky, jedna v zsv a několik dalších... Zbořil se snad svět, přestal jsem existovat? Ne, jen se více věnuju divadlu, píšu více na stránky a studuji dál, v životě nakonec možná uspěju, možná taky ne, ale ať to dopadne jakkoli, nikdo se mě nebude ptát jakou známku jsem dostal před dvaceti lety v té a té třídě z té a té písemky v tomhle a tamtom předmětu. Neřeš to. Jeden fejeton sny nebortí :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Tvůj komentář :)