středa 29. dubna 2009

Generace II.

A je tu pokračování.. tohle je trochu nudnější :P První díl je zde :)



_____________________________________
Terrenc si už dávno všiml, že ji semináře, které se vůbec nějak týkaly kyberprostoru nebo techniky, naprosto nezajímají. Pořád jí ale nedokázal pochopit.
„Co ti na tom všem tak vadí?“ zeptal se už asi po sto padesáté.
„Mnoho věcí. Nevšiml sis, že jsme na těch strojích závislí? Tobě to je jedno? Nebo třeba že se dva lidé už asi nedokážou seznámit jinak než přes net? Sám mi řekni; koho z přátel si potkal nejdříve ve skutečnosti? Hm?“ rozjela se Milly.
„Tebe.“ Odpověděl stručně.
„Jasně, nejlepší seznamovací prostředek – škola.“ Řekla Milly sarkasticky „Copak to vážně nevidíš? Uznávám, ve škole si se s pár lidmi mohl seznámit. Ale jinak? Všichni tví přátelé jsou internetoví!“
Terrence to, co říkala a jakým tónem trochu zranilo. Věděl ale, že to říká jen proto, že byla nešťastná, což se dalo pochopit.
Nad jejich hlavami se začali hlučně dohadovat dva lidé ve svých transportérech. Zdálo se, že měli nějaký problém s připojením a tak po sobě křičeli a ty pitomé reproduktory to ještě více zesilovaly. Milly si povzdechla.

Posadili se spolu do zadních lavic, které byly nejblíže ke dveřím. Seděli jako vždy spolu. Ze stropů na ně koukali tři kamery, které sledovaly každý pohyb každého žáka. Nikdo o těch kamerách samozřejmě nevěděl, dlouho se o tom mluvilo, ale nakonec vedení školy ututlalo, že je instalují a tak nikdo nevěděl, kde jsou nebo zda vůbec existují.
V lavicích byly zabudovány malé monitory, které popisovaly probíranou látku. Titulky k výkladu. Tak se každý mohl k něčemu vrátit, když mu něco nebylo jasné. Teď, když ještě přednáška nezačala, byly monitory černé.
„Dobrý den, třído!“ pozdravil profesor McPoll, když vešel do třídy. Profesor McPoll patřil k takzvané střední generaci, která rozuměla jak seniorům, tak teenagerům. Až on zestárne, bude patřit k seniorům a jazyk, jakým mluví se bude považovat za starý.
Ve většině svých hodin používal pouze moderní výrazy, protože věděl, že by mu jinak nebylo rozumět.
Terrenc si vytáhl malou krabičku, která začala promítat klávesnici. Tak si mohl dělat poznámky a později až krabičku zapojí ke svému počítači, bude tam mít všechny informace, které chce. Pár studentů udělalo to samé a někteří už dokonce neslyšitelně něco psali.
_____________________________________

1 komentář:

Děkuji za Tvůj komentář :)