Opravdu nevím

Tenhle týden tak nějak uběhl. Pomalu.. ale je pryč.
Ve čtvrtek perfektní ponížení. Víte, já nejsem hudebně talentovaná. Neumím zpívat a vím to. Mám ale s třídou zpívat an advenťáku. Teď profesorka zjistila, že někdo v nejnižším hlase je mimo (ehm, kdo to asi byl?).. Dokud jsem se nepřihlásila, tak to furt řešila.. A pak ještě něco okolo toho.. Ale je mi to fuk.
V pátek jsem byla v knihovně. Předtím se stalo něco, jedna taková moje chyba.. na druhou stranu nevím, co by bylo horší udělat.. Víte, já potřebuju vědět, že dělám věci správně. A v některých chvílích si tím nejsem jistá..
V sobotu jsem byla u babičky. Dala mi nějaké sladkosti a asi 4kg ovoce, "k Mikuláši".. však to určitě znáte..
No a dneska.. na dnešek jsem byla domluvená s kámoškou, že doděláme tu seminárku (ano, je to ta samá, která mi na poslední chvíli odřekla to kino). Měla přijít dopoledne. Vstávala jsem kvůli toho ještě před devátou, abych byla připravená a tak. Čekala jsem, že aspoň napíše SMS - nejlépe den předem mi dá prostě vědět, že nepřijde. Ale ne. Žádná SMS, žádná zpráva o tom co a jak. Fajn. Pořád ještě čekám.. A jsem zase docela zklamaná. Kruci, proč jsem opravdu doufala, že přijde?! Měla jsem to čekat. Hádám, že zítra přijde s nějakou bezvadnou výmluvou, proč nemohla. Ale mě to nezajímá! Kdyby to bylo poprvé, co mi něco odřekla, neřeknu. Myslím, že tak třikrát se to stát může. Ale když je to téměř ustavičně? Jednou přijde, pak třikrát to nevýjde (obrazně.. já to nepočítám ;) ). To snad není normální, no ne?
Fakt už nevím..
Jinak, stále čekám. V pátek (byl to pátek?) a v neděli minulý týden.. úžasné.. a teď čekám, že to třeba znovu začne.. ale asi marně.
Mějte se hezký, líp než já ;)