sobota 26. srpna 2017

Norsko 2017

Měsíc po návratu z dovolené se konečně odhodlám napsat příspěvek o tom, jaké to bylo? Ano, je to tak. Až do dnes se mi příliš nechtělo psát. Hodně jsme toho o Norsku namluvili, takže házet to do psané verze mi připadalo zbytečné. Chci se ale s Vámi podělit o zážitky a poznatky. Samozřejmě kromě toho ještě do počítače přepisuji (haha, mám hotových tuším 5 dní z 16, to jsem frajerka!) náš cestovní deník, ve kterém jsou zaznamenány místa na přespávání atd, pro dobu, kdy by někdo chtěl naše rady (jako jsme udíleli o Finsku, což bylo hrozně fajn, moci pomoci někomu plánovat dovolenou). Ale nyní již přímo k naší dovolené.

Toto je přibližně naše trasa. Myslela jsem si, že dojedem za polární kruh, ale nakonec jsme usoudili, že nechceme trávit tolik času v autě. I tak jsme v něm seděli až až :) 
Vyjeli jsme 10. července s tím, že na 11. července na 17.30 jsme měli koupený lístek na trajekt. První den jsme přejeli Polsko a Německo (přes 1000 km) a přespávali v Dánsku. V Dánsku, přestože patří mezi skandinávské země, neplatí "right to access" ("Every Man's Right" = Právo přístupu), ale existují místa, kde se dá volně stanovat. Jedno takové bylo přímo u hranic s Německem, a tak jsme zamířili právě tam. Bylo tam dost klíšťat, ale na přespání ideální, nerušené (přespali jsme tam i při cestě zpět). 

Trajekt jsme stihli naprosto krásně, akorát jsme netušili, zda auto s rakví (kterou jsme připojili až po nákupu lístku, den před odjezdem) měří do 1,95 m (a lístek byl právě do této výšky). Měli jsme obavy, ale říkali jsme si, že si když tak na místě doplatíme. No, nikdo nás neměřil, ale v trajektu nám navigátor (nazvala jsem tak člověka, který řidičům ukazuje, kam v trajektu zaparkovat) na naši odpověď, že si výškou nejsme jisti, řekl, že je to náš problém. Jiná mentalita. V ČR jsme zvyklí, že nás někdo zkontroluje, tady si to máme ohlídat sami. Při neohlídání zaplatíme škody. Naštěstí se žádné škody nestaly (a po změření doma, po vyložení, kdy se auto zvedlo o celou mužskou pěst, se ukázalo, že má přesně 2 m... tedy s naložením jsme snad měli přesně těch 1,95 m). Každopádně doporučuji auto změřit, nespoléhat se na to, že vás někdo změří :)
Přístav v Dánsku.
Celé Německo a Dánsko nám pršelo, ale Norsko nás po vylodění přivítalo sluníčkem! (I když bylo znát, že před krátkou dobou pršelo.) Poprvé jsme přespávali v oblasti Byglandsfjorden. Byla poměrně dost zima a ještě nás kousaly maličké mušky, které prolezly úplně vším. Další den jsme strávili také v této oblasti, o pár kilometrů dál, kde byla krásná plážička.
Byglandsfjorden.
Následně jsme se vydali do Oddy, odkud jsme chtěli vyjít na Trolltungu. Ta byla nádherná, ale chodí tam davy lidí. Na prvních (necelých) dvou kilometrech, kdy jde člověk prakticky do schodů (převýšení je přes 500 m), se jde prakticky ve špalíru. Potkávali jsme Čechy, Slováky, Poláky :) (A samozřejmě i jiné... jen si člověk musel dát pozor, že mu někteří lidé prostě rozumí - což si na severu snadno odvyknete.)
Cesta autem do Oddy.
Výšlap na Trolltungu. Tam a zpět je to 22 km.
Já na Trolím jazyku :)
Vyhlídka u Trolltungy.
Fjord u Oddy. Všímejte si vodopádů!
Z Oddy jsme vyrazili do Otty, k parku Rondane. Musím říct, že i samotná cesta autem byla prostě nádherná. Norsko se mi většinou zdálo jako uchvacující, tvrdá pustina. Jsou tam hory, zima, ale dech beroucí krása.
Park Rondane.
Rondane je poměrně tvrdý park, kde jsme potkali také pár Čechů. Z něj jsme zamířili do parku Femundsmarka. Zastavili jsme však předtím na poměrně nudném místě (najít v Norsku tak obyčejné místo, to je prostě umění). Ve Femundsmarce jsme potkávali soby. Park leží u třetího největšího jezera v Norsku, o kterém nám místní tvrdili, že je pitné. Svítilo nám krásně sluníčko. Udělali jsme si výšlap na nejvyšší tamější horu. Další den jsme si půjčili loďku.

Jezero Femunden.
Výhled z Elgahogna.
A jde se z Elgahogny. Cestou tekly parádní potůčky :)
Cesta zpět vedla přes Švédsko, neboť jsme si chtěli projet nejdelší evropské mosty. Ve Švédsku jsme také chtěli navštívit nějaké parky, ale první byl dost o ničem a v druhém nám už pršelo. Proto jsme Švédsko jen velmi rychle projeli (když nepočítám nejteplejší koupání/mytí se) a vyrazili do Dánska přes mosty.
Tam jsme se ještě stavili v městečku Tonder a na západní pobřeží, kde je také nějaký národní park (ale z kterého jsme moc neměli, protože jsme k němu neměli žádnou mapku, informace...).
Tonder. Křivé domky s okny v malé výšce :) Malebné městečko.
Poslední den nás čekalo opět 1000 km - cesta domů. Cestou tam jsme chválili dálnici v Polsku, cestou zpět jsme ji proklínali. První asi dvě hodiny hned po přejezdu hranic mezi Německem a Polskem je totiž strašný tankodrom, na kterém má člověk pocit, že každou chvíli odejdou tlumiče od auta. Byli jsme z toho naklepání jak nedělní řízky.

Malé (ehm, možná spíše velké) shrnutí a zajímavosti:

Celkem jsme strávili na cestě 16 dní. Ujeli jsme necelých 5000 km. Řídil to všechno můj snoubenec (protože jediný další člověk s řidičákem jsem byla já). Myli jsme se v jezerech a řekách, spali ve stanu (takže jsme za ubytování nedali ani korunu). Všichni jsme přežili ve zdraví. Největší zranění byla asi klíšťata (jak já ty potvory nesnáším), ale ty jsme si podle mě dovezli z Dánska. V Německu, Dánsku a Švédsku je spousta větrných elektráren.
Norsko je země tunelů, vodopádů a hor. V jednom tunelu jsme jeli jakoby vývrtku (takže fakt hodně do kopce uvnitř hory) a v jednom byl kruhový objezd :) Spousta lidí zde jezdí karavany (což musí být hrozně super - zaparkujete si v pustině a netrápí vás zima). Maximální rychlost je 80 km/h. Norové, kteří se s námi bavili, byli moc milí a přátelští (přes všechna očekávání). Ceny jsou v obchodě stejné jako u nás, jen nesmíte zapomínat, že se to násobí třemi :) Ale v obchodech jako Kiwi se dá nakoupit levno, chléb tam vyšel opravdu stejně jako u nás (tedy, určitý druh, který nám ale stačil).

Pokud se tam třeba také chystáte vydat a chcete nějaké rady, tak se klidně ozvěte :)

2 komentáře:

  1. Nemůžu se vynadívat, překrásné fotky! Na sever slyším samé ódy, minulý rok hodně mých spolužáků z gymplu tam vyrazilo na Erasmy. Je pěkné, že jste si to tak užili, určitě to stálo za to.

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný článek a nádherné fotografie, jsem úplně bez dechu a prohlížím si je znovu a znovu! Musel to být překrásný pohled, kterému se nic nevyrovná! :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Tvůj komentář :)