LGMD 7. semestr

Neboli 1. semestr navazujícího magisterského studia. Měla jsem pocit, že se toho dost změnilo; některé předměty byly prostě náročnější a už dost stavěly na tom, co jsme se na výšce naučili. Zvládnout se to ale dalo (a nelze srovnávat s 5. semestrem a Lékařskou mikrobiologií.)


Molekulární biologie eukaryot. Střídají se tři vyučující (i když jedna přijde jen jednou). Připadalo mi to hodně podobné jako Buněčná biologie, jen sem tam nějaké rozšíření; hlavně do klinického aspektu (související nemoci). Na přednášky asi není úplně nezbytné chodit, zkouška se dá udělat i bez toho, na druhou stranu mě to pomohlo k lepšímu pochopení mnoha problematik. Zkouška je nejprve písemná a pak ústní; u pana profesora je člověk dotázán na jedno téma, o kterém má mluvit a pak je doptán na detaily. Zkouška nepatří mezi nejnáročnější, ale tím, že je tam mnoho věcí známých, je zrádná (protože člověk to má tendenci přeskakovat a pak si uvědomí, že si to vlastně z těch dřívějších ročníků až tak podrobně nepamatuje).

Praktikum z molekulární biologie eukaryot. Pro mě velice zajímavé cviko. Jediná nevýhoda je to, že probíhalo blokově v zápočtovém týdnu. Byli jsme ale rozděleni do malých skupinek (na základě přihlášení do seminárních skupin v ISu), přičemž každá skupina měla vyučujícího, který se jim plně věnoval. To mi hrozně vyhovovalo. Na konci se neodevzdávají protokoly, ale proběhne cca desetiminutová prezentace před ostatními studenty. Cviko je nepovinné, ale pokud nepracujete v laboratoři (na DP) s buněčkami (když nepočítám bakterky), tak je podle mě zajímavé :)

Molekulární biologie virů. No, největší sada semestru. Na přednáškách člověk nestíhá psát a vše se mu zdá hodně podrobné. Vyplatí se na ně ale chodit, protože materiály v ISu nejsou dostačující (o čemž jsou všichni informovaní) a protože docentka uděluje pluska za dobré odpovědi na otázky, které během přednášek pokládá. A takové plusko ke zkoušce se moc hodí :) Když si na zkoušku vyhradíte čas, aby se vám to v hlavě srovnalo, tak zjistíte, že to ale až taková hrůza není. Zkouška se tváří nepříjemně, protože se ptá na všechny možné detaily z nejrůznějších úhlů, na druhou stranu hodnotí mírně.

Molekulární biologie prokaryot. Předmět, který mě nejméně bavil. Kvůli pochopení schémat a experimentů je dobré chodit na přednášky. U zkoušky se vyplatí psát všechno, co k dané otázce víte a jít na pokračovací ústní brzy.

Praktikum z molekulární biologie prokaryot. Cviko, na kterém se dělá pět úloh najednou a nevěnují se vám tak, jako na eukaryotách. Nemám dojem, že bych si vyzkoušela něco extra nového. Pokud máte kredity odjinud, tak toto příliš nedoporučuji...

Úvod do molekulární medicíny. Pohodka, která spojí informace, které máte z jiných předmětů. Přednášky byly super a dost interaktivní. U zkoušky mě trochu nazlobilo, že se ptal na detaily, které u přednášky vůbec nezmínil - které bych věděla jen díky tomu, že jsem pár dní předtím měla zkoušku z eukaryot. Člověk si "tahá" tři otázky, pak následuje příprava a ústní rozmluva nad otázkami.

Odborná práce v cytogenetické/molekulární genetické laboratoři I/Diplomová práce I. Prostě zápočet za diplomku, pokud vám vedoucí DP udělí kredity za druhý předmět, pak získáváte automaticky zápočet i z prvního. Zvláštně, byrokraticky rozdělené.

Diplomový seminář MBG/LGMD I. Prezentace diplomové práce. Někteří ani netušili pořádné své téma a už hurá - představit a vysvětlit jej druhým. Určitě je ale fajn si čas od času vyzkoušet něco odprezentovat.

Angličtina pro biology III. Seminář k angličtině. Pro mě byl fajn, protože angličtinu už hodně zapomínám. Konverzuje se, ale příliš se neřeší gramatika.

Neurobiologie. Bez materiálů se z toho stává večerní peklo, kdy člověk slepě opisuje z prezentací. Někdy je v tomto pekle trocha světla, kdy vyučující sdílí zážitky týkající se blíže či dále tématu :) Nemůžu příliš doporučit, protože to opisování (na vysoké škole!!) mě dost odrazovalo. Na druhou stranu zkouška není těžká, je za dost kreditů a člověk se dozví i něco zajímavého :)