Mám pocit, že mi to uniká

Víte, poslední dobou mám ze sebe hrozný pocit. Stagnace. Vůbec nikam se nehýbu. Poslední, co mi zbylo jsou knihy a fotografování. Foťák do ruky beru už jen příležitostně a z knih si už dost často nic nepamatuji. Ty, co jsem četla už dávno.. škoda mluvit. Nehorázně mě to štve. Jako by mi ty knihy nic nedaly. Psát neumím. Mluvit neumím. Hodně z nich si skutečně nepamatuji, respektive vybavím si jen nějakou scénu. Neumím podle knihy dobře soudit autora. Jednoduše se mi něco líbí nebo ne, dále to neřeším. 

Začala jsem plést. Rozhodla jsem si uplést rukavičky. Na to, že pletu čtvrtý den, mi to snad docela jde. Mám šikovnou mamku, která mi to umí vysvětlit ;) 

Prázdniny.. Nemůžu se ubránit dojmu, že nic nedělám. A přitom se za celé prázdniny naskytl jen jeden jediný den, kdy jsem byla celý den doma. Ale i tak, nejsem někde pryč, leda u taťky.

Hodně času trávím s L. Ať už fyzicky, nebo přes PC. Čekám jen chvíli, kdy mu začnu lézt na nervy nebo něco horšího - nebudeme si mít co říct. Fakt se toho bojím.

Doufám, že vy se máte lépe:)